Spojování znaků¶

Některé kódy v UCS jsou přiřazeny tzv. akcentům. Tyto jsou podobné neposouvajícím znakům na psacím stroji. Akcent modifikuje předchozí znak. Nejdůležitější znaky s akcenty sice mají své vlastní kódy v UCS, ale akcentové znaky dovolují přidat libovolné diakritické znaménko k libovolnému znaku. Akcent vždy následuje znak, který je modifikován. Například, německý znak Umlaut-A ("Velké A v latince s umlautem") může být reprezentován pomocí kódu UCS 0x00c4 a nebo alternativně jako kombinace normálního velkého A, následovaného akcentem umlaut: 0x0041 0x0308.

Akcenty jsou nezbytné např. pro thajské písmo, pro matematické tisky a pro uživatele Mezinárodní fonetické abecedy.

Úrovně implementace¶

As not all systems are expected to support advanced mechanisms like combining characters, ISO/IEC 10646-1 specifies the following three implementation levels of UCS:

Level 1

Akcenty a znaky Hangul Jamo (speciální, komplikované kódování korejského písma, kde jsou jednotlivé symboly dány jako sekvence dvou či tří znaků) nejsou podporovány.

Level 2

Jako level 1, přičemž některé kombinující znaky jsou povoleny (např. pro thajštinu, Lao, hebrejštinu, arabštinu, Devangari, Malayalam).

Level 3

Všechny znaky z UCS jsou povoleny.

The Unicode 3.0 Standard published by the Unicode Consortium contains exactly the UCS Basic Multilingual Plane at implementation level 3, as described in ISO/IEC 10646-1:2000. Unicode 3.1 added the supplemental planes of ISO/IEC 10646-2. The Unicode standard and technical reports published by the Unicode Consortium provide much additional information on the semantics and recommended usages of various characters. They provide guidelines and algorithms for editing, sorting, comparing, normalizing, converting, and displaying Unicode strings.

Unicode pod Linuxem¶

V GNU/Linuxu je datový typ jazyka C wchar_t definován jako 32 bitový integer. Knihovna jazyka C jeho hodnoty vždy interpretuje jako kódové hodnoty UCS (ve všech locale), což je konvence, kterou GNU knihovna jazyka C oznamuje aplikacím definováním konstanty __STDC_ISO_10646__, tj. tak, jak to určuje standard ISO C99.

UCS/Unicode může být, stejně jako ASCII, používáno ve vstupních a výstupních proudech, terminálové komunikaci, souborech prostého textu, názvech souborů a proměnných prostředí prostřednictvím ASCII kompatibilního vícebajtového kódování UTF-8. K užívání UTF-8 jako kódování znaků pro všechny aplikace je třeba vybrat vhodné locale pomocí proměnných prostředí (např. "LANG=en_GB.UTF-8").

Funkce nl_langinfo(CODESET) vrací název zvoleného kódování. Knihovní funkce jako wctomb(3) a mbsrtowcs(3) mohou být použity ke konverzi interního typu wchar_t do kódování používaného systémem a naopak. Funkce wcwidth(3) říká, kolik o pozic (0–2) postoupil kurzor po vytištění znaku.

Private Use Areas (PUA)¶

In the Basic Multilingual Plane, the range 0xe000 to 0xf8ff will never be assigned to any characters by the standard and is reserved for private usage. For the Linux community, this private area has been subdivided further into the range 0xe000 to 0xefff which can be used individually by any end-user and the Linux zone in the range 0xf000 to 0xf8ff where extensions are coordinated among all Linux users. The registry of the characters assigned to the Linux zone is maintained by LANANA and the registry itself is Documentation/admin-guide/unicode.rst in the Linux kernel sources (or Documentation/unicode.txt before Linux 4.10).

Two other planes are reserved for private usage, plane 15 (Supplementary Private Use Area-A, range 0xf0000 to 0xffffd) and plane 16 (Supplementary Private Use Area-B, range 0x100000 to 0x10fffd).

Literatura¶

•

Information technology — Universal Multiple-Octet Coded Character Set (UCS) — Part 1: Architecture and Basic Multilingual Plane. International Standard ISO/IEC 10646-1, International Organization for Standardization, Geneva, 2000.

This is the official specification of UCS. Available from http://www.iso.ch/.

•

The Unicode Standard, Version 3.0. The Unicode Consortium, Addison-Wesley, Reading, MA, 2000, ISBN 0-201-61633-5.

•

S. Harbison, G. Steele. C: A Reference Manual. Fourth edition, Prentice Hall, Englewood Cliffs, 1995, ISBN 0-13-326224-3.

Dobrá referenční kniha o jazyku C. Čtvrté vydání také zahrnuje dodatek 1 z roku 1994 ke standardu ISO C 90, který přidává mnoho knihovních funkcí pro práci s wide-byte a multi-byte kódováními, ale ještě nezahrnuje ISO C99, které dále zlepšilo podporu těchto kódování.

•

Technické zprávy Unicode.

•

Markus Kuhn: UTF-8 and Unicode FAQ for UNIX/Linux.

•

Bruno Haible: Unicode HOWTO.